6.B
PŘEDMĚT
-obvykle rozvíjí sloveso, múže rozvíjet i přídavné jméno
-? Všemi pádovými otázkami, kromě 1.a 5. pádu
- bývá vyjádřen podstatným jménem nebo zájmenem
- může být rozvit dalšími členy: Ivana píše dlouhý dopis. Opravář otočil kohoutkem u vany.
Ivana píše Petr se zajímá Babička se bojí
(co?) (o co?) (čeho?)
dopis. o psy. bouřky.
Hana se vysmála Všichni mluvili Opravář otočil
(komu?) ( o čem?) ( čím?)
Aleně. o fotbale. kohoutkem.
Eva dala Jakub požádal
(komu?) (co?) (koho?) (o co?)
Janě dárek. Štěpána o pomoc
Rytíři byli dbalí Jirka je zahloubaný
(čeho?) (do čeho?)
cti do čtení
Najděte v textu předměty. Řekněte, kterým slovním druhem jsou vyjádřeny a v kterém jsou pádě.
Stáda zeber vedou silní hřebci a staré, moudré samice. Každé stádo má sice svůj okrsek, ale s ostatními zvířaty vycházejí zebry dobře. Velmi často se například druží se žirafami. Žirafy vidí nepřítele na velkou vzdálenost, zebry zase slyší sebeslabší šelest. Zejména samci na všechno dohlížejí, bedlivě pozorují okolí a v případě nebezpečí použijí kopyta proti komukoli, kdo by ohrožoval jejich potomky. Když si hřebec sám s nepřítelem neporadí, utvoří stádo kruh a brání ohrožená mláďata společně.
Byla vždycky chtivá peněz. Sport je prospěšný zdraví. Trenér nebyl spokojený s obráncem. Jsem ti za všechno vděčný. Nejsem si vědom žádné chyby. Jsme na tebe hrdí. Slovenština je velmi příbuzná češtině. Nikdy jsme nebyl žárlivý na jeho úspěchy. Ten člověk mi byl vždycky protivný. Pes nám byl vděčný za každé dobré slovo. Všichni byli na něho zvědaví.
Rozhodněte, čím jsou podtržené větné členy.
To kolo jsem dostal od babičky k svátku. Rozbilo se ti kolo. Na zahrádce krásně voní růže. Miluješ červené růže? Dejte nám znamení, až budeme na řadě. Čekáme jen na vaše znamení.Mohutný strom na okraji lesa zasáhl při včerejší bouři blesk. Blesk proťal oblohu a v jeho světle jsme zahlédli, že se na protějším kopci vypíná mohutný strom.
1.5.
SKLADEBNÍ DVOJICE
-slova, která tvoří skladební dvojici poznáme otázkou, jedním se zeptáme tak, že druhým odpovíme
-základní skladební dvojice
-PO +PŘ ( rodiče)
-Auto zastavilo.
- platí zde obousměrná otázka
- mohou být rozvity tzv, rozvíjejícími větnými členy ( děti)
Červené auto prudce zastavilo u domu.
Jaké auto? jak zastavilo? kde zastavilo?
-rozvíjející větné členy mohou být dále rozvity jinými větnými členy ( děti mají kamarády)
Nápadně červené auto prudce zastavilo u našeho domu.
Jak červené? Jaké auto? Jak zastavilo? U jakého domu? Kde zastavilo?
Na louce rostly veliké žampiony. ( vypiš skladební dvojice.)
Žampiony rostly, rostly na louce, veliké žampiony
Kombajny pomalu sklízely polehlé obilí. (škrtni špatné skladební dvojice)
Kombajny pomalu, pomalu sklízely, polehlé obilí, kombajny sklízely, sklízely obilí, sklízely polehlé, pomalu obilí.
DÚ: Vyznačte skladební dvojice šipkama:
Za brankou štěká zlý pes. Na ulici stojí cizí auto. Naše kráva mléko dává. Na stole leží nová kniha.
Včera k nám přišel na návštěvu bratrův kamarád. Na okna tiše ťukal vytrvalý déšť.
Hlavou se mi honily fantastické nápady. Teta mi přivezla z Thajska červený svetr. Oblékl si už Adam
kalhoty?
25.4.
PŘÍSUDEK (PŘ)
-vyjadřuje, co se říká o podmětu (PO), co PO dělá, co se s PO děje
- nejčastěji je jím sloveso v určitém tvaru
- ? co se říká o PO
1)Slovesný -vyjádřený určitým slovesným tvarem
PŘS -Letadlo letí
Letadlo se vznáší
Letadlo bude létat.
Letadlo se bude vznášet
a)Jednoduchý -obsahuje jednoduchý tvar slovesný ( má pouze 1 slovo)
-Letadlo letí vysoko.
b) složený -obsahuje více sloves, která tvoří určitý tvar slovesný složený
-Letadlo bude létat do Ameriky.
Letěli jste dlouho?
Kdybys chtěl někdy někam letět…
!!! Složené slovesné tvary pokládáme za větný člen!!!
Zařaď správně do tabulky:slyšel jsem, šel bys, chodili, dívali jsme se, dívá se, slyším, půjdeš, budou chodit
Složené slovesné tvary jednoduché slovesné tvary
Podtrhněte přísudek a dávejte pozor, aby byl celý!
Včera se tu zastavil jeho křeček. Přinesl bys mi bramborák s medem? Vůbec jsme se na výlet netěšili. Odpoledne se budu na zahradě opalovat. Tohoto strašidla se budou všichni pejsci bát. Nejraději by tu s námi byl býval zůstal ještě jeden den. Podívali jste se i za komín? Nejraději bych se býval vypařil.
2)Slovesně jmenný ( jmenný se sponou - složený ze dvou částí
PŘJ - určitého tvaru sponového slovesa ( být, bývat, stát se,stávat se)
- Jmenné části ( podstatné, přídavné jméno)
-Jan je modelář. Jan se stal modelářem. Jan je šikovný.
Spona podst. jm. spona podst.jm. spona příd.jm.
Podmět ( Subjekt) PO
- Vyjadřuje o kom nebo o čem vypovídá přísudek
- Ptáme se na něj : Kdo? Co?- tj. otázkou 1. Pádu
- Je nejčastěji v 1. Pádě j.č. nebo mn.č.
A 1) VYJÁDŘENÝ - vyjadřuje původce nebo nositele děje
- př.Pes štěká u boudy. Já nic nevidím.
2) NEVYJÁDŘENÝ - a) známý z předchozí věty
Př. Pes štěká u boudy. Za chvíli začal výt.
-b) je zřejmý z určitého tvaru slovesa
Př.Šli jsme do kina. Lyžuješ už dlouho?
-c) všeobecný ( nepojmenované osoby)
Př. Mluvilo se o něm. V rádiu hlásili, že zlevní .
B 1) HOLÝ Filip už čeká venku..
2) ROZVITÝ Hubený Filip z devítky už čeká venku.
3) NĚKOLIKANÁSOBNÝ Hubený Filip z devítky, Viktor a Berry, ale i Honza už čekali venku.
Jak lze podmět vyjádřit
1.Otec mi se vším svěřuje …………………………………………….
2.Mladí dnes nepřijdou. …………………………………………….
3.Já tím nesouhlasím. …………………………………………….
4.Hned druhý odpověděl správně. …………………………………………….
5.Potkat úspěch není snadné. …………………………………………….
6.Každé proč má své proto. …………………………………………….
7.„Na“ je předložka …………………………………………….
8.Když je spojka podřadící. …………………………………………….
9.uších nám znělo jeho ne. …………………………………………….
10.Ze zubařovy ordinace se ozývalo au. …………………………………………….
Vyhledejte v textu podměty a určete u nich slovní druhy:
Já s tím nikdy nebudu souhlasit. Rodiče mu to určitě dovolí. A proč se právě ty na mě zlobíš? Do zatáčky se najednou vřítili dva závodníci. Jsou dnes ve škole všichni? Tohle zvládne i hloupý. V této místnosti je zakázáno kouřit. Při diktátu se stále ozývalo ach, och. Kéž je částice. Brzo bude nutné vyměnit olej.
__________________________________________________________________________________________________15.4.
PRAVOPIS SLOVES ( Y,I)
přítomný čas minulý čas
-i shoda podmětu s přísudkem
nosí, sází, koupí stř.rod ž.rod m.rod živ. m.rod neživ
TA -a TY -y TI -i TY -y
Několikanásobný podmět v množném čísle |
koncovka |
příklad |
Alespoň jeden člen je rodu mužského životného |
-i |
Chlapci a dívky hráli na hřišti vybíjenou. |
Žádný z členů není rodu mužského životného |
-y |
Velká loď a ostatní plavidla opustily přístav. |
Všechny členy jsou rodu středního v množném čísle |
-a |
Kuřata a housata se pásla v ohrádce. |
Několik členů je rodu středního a alespoň jeden je v jednotném čísle |
-y |
Kuřata, housata a kachně se pásly v ohrádce. |
Př. Noviny, časopisy a pohlednice shořely. Poslanci a poslankyně pracovali. Smrky, duby a břízy rostly. Plavci a potápěči se potápěli. Učitelka a žáci šli. Hejna špačků odletěla. Děti a psi se procházeli.
_________________________________________________________________________________________21.3.2012
SLOVESA
- Slova ohebná, která se časují
- Slova, která vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu
- Určujeme u nich:
Osobu: 1. Já my
2. ty vy
3. on (ona, ono) oni (ony, ona)
Číslo: jednotné (j.č.)
množné (mn.č.)
Čas: minulý( min.) - všechny 3 časy určujeme jen u způsobu oznamovacího
přítomný (přít.) - minulý a přítomný určujeme u způsobu podmiňovacího
budoucí (bud.)
Způsob: oznamovací (ozn.) -děj je skutečný, nastal, nastane, probíhá
rozkazovací (roz.) -je nutné, aby děj nastal
podmiňovací (podm.) -děj je možný ( přít.), nebo je neuskutečnitelný (min.)
Př. Určete ml. Kategorie u sloves, která vyberete ze seznamu:
Lístek, kniha, ale, utíká, ke, brr, vyplouváme, směješ se, kreslil, obraz, malíček, a, zelený, zelenáte se, koberec, bolest, pot, potili jste se, stovka, ruka, aby, kolo, pere se, jedl, pes, nový, lesy, který, stolek, lovíme, bude zpívat, bota, peníze.
Přehled časování sloves
|
Os. |
Číslo jednotné |
Číslo množné |
|||
O |
Mi |
1. |
volal jsem |
volali jsme |
||
Pří |
1. |
volám |
voláme |
|||
Bu |
1. |
budu volat |
zavolám |
budeme volat |
zavoláme |
|
ROZ |
|
1. |
--- |
volejme |
||
POD |
Pří |
1. |
Volal bych |
Volali bychom |
||
Mi |
1. |
Byl bych (býval) volal |
Byli bychom (bývali) volali |
|||
POJMY, KTERÉ BYCHOM MĚLI ZNÁT
Slovesné tvary
Neurčité slovesné tvary: nevyjadřují osobu a číslo ( mluvnické kategorie)
Končí na koncovky- -t,-ti,-c,-ci
Neurčitek = infinitiv
Určité slovesné tvary: vyjadřují mluvnické kategorie- osobu, číslo
Př.rozdělte slovesné tvary na určité a neurčité:
Budu volat, psáti, nakupuje, trhala, psal si, šel jsem, péci, chtěla bych, téci, jdi!
Jednoduchý slovesný tvar tvoří ho jedno sloveso ( jedno slovo) !!! pozor na zvratná slovesa
Psát, nakupuje, pozoruji, hladil, směj se, kupovala si
Složený slovesný tvar je složen ze samotného ( významového) slovesa a jednoho nebo více
pomocných sloves
budu volat, volal jsem, psal si, šel bych, chtěl jsem jít
Příčestí minulé slovesný tvar, kterým se tvoří minulý čas- zakončen na –l,-la,-lo,-li,-ly,-la
př.:
volal jsem
příčestí minulé slovesa volat přít.tvar pomocného slovesa být
budu volat
tvar budoucího času sl. být infinitiv slovesa volat
volal bych
příčestí minulé slovesa volat tvar podm. zp. slovesa být
byl bych volal
příčestí minulé sl. být tvar podm.zp. slovesa být příčestí minulé sl.volat
___________________________________________________________________________________
14.3.2012
Pravopis číslovek řadových
Tečku nepíšeme:
Za datem napsaným zlomkem 14/3 x 14.3.
Za letopočtem 2012
Tečku píšeme:
Za každou řadovou číslovkou vyjádřenou číslicí,ale !!!!! je-li číslice před podstatným jménem 58. strana x strana 58
12. kapitola x kapitola 12
6. díl x díl 6
3. cvičení x cvičení 6
Za římskou číslicí řadovou píšeme tečku Karel IV., Přemysl Otakar I.
Letopočty: píšeme bez tečky, čteme jako číslovku základní nebo jako řadovou
Roku 1492 -roku tisíc čtyři sta devadesát dva, roku čtrnáct set dvaadevadesát…
-roku čtrnáctistého devadesátého druhého
Učebnice str.51/3- opsat do školního sešitu, doplnit tečky
Učebnice str. 51/4- ústně- vymyslet další letopočty pro každého
Skloňování číslovek dva, oba, tři, čtyři, pět
|
dva, oba |
tři |
čtyři |
pět |
1.pád |
dva, oba ( dvě, obě- ž.rod) |
tři |
čtyři |
pět |
2.pád |
dvou, obou |
tří, třech |
čtyř, čtyřech |
pěti |
3.pád |
dvěma, oběma |
třem |
čtyřem |
pěti |
4.pád |
dva, oba ( dvě, obě- ž.rod) |
tři |
čtyři |
pět |
6.pád |
dvou, obou |
třech |
čtyřech |
Pěti |
7.pád |
dvěma, oběma |
třemi |
čtyřmi |
pěti |
- 5-99 skloňuje se jako číslovka pět
-jeden, jedna, jedno skloňuje se jako zájmeno ten, ta, to
-sto skloňuje se jako podst.jm. město
-tisíc skloňuje se jako podst.jm. stroj
-milion skloňuje se jako podst.jm. hrad
-miliarda skloňuje se jako podst.jm. žena
-řadové, druhové a násobné se skloňují jako přídavná jména
Druhý, čtverý, dvojnásobný skloňuje se jako přídavné jméno mladý
První, dvojí, tisící skloňuje se jako přídavné jméno jarní
___________________________________________________________________________________
13.3.2012
ČÍSLOVKY
Číslovky dělíme podle významu: |
Ptáme se na ně: |
určité |
neurčité |
Vyjadřují přesný počet nebo pořadí: |
Nevyjadřují přesný počet nebo pořadí: |
||
Základní |
Kolik? |
Jeden, dva, tři, sto |
Mnoho, málo |
Řadové |
Kolikátý? |
První, třetí, pátý, stý |
Mnohý, několikátý, poslední |
Druhové |
Kolikerý? Kolikero? |
Jedny, dvojí, dvoje, troje |
Několikero, několikerý |
Násobné |
Kolikrát? Kolikanásobný? |
Třikrát, jedenkrát, dvakrát, dvojnásobný, trojnásobný, stonásobný |
Mnohonásobný, mnohokrát, několikrát… |
Pozor! Pozor! Pozor! Pozor! Pozor! Pozor! Pozor! Pozor! Pozor! Pozor!
Slova: Jednotka, dvojka, trojka, pětka, stovka, ale i jednoduchý, dvojitý, trojitý apod. nepovažujeme za číslovky, ale za podstatná nebo přídavná jména!
Mnoho (málo) věcí- ve spojení s podstatným jménem = číslovka
Mnoho (málo) mluvit- ve spojení se slovesem = příslovce
Sedm- osm Číslovky sedm a osm píšeme bez u, ale vyslovujeme sedum i sedm, osum i osm
21-99 Píšeme i vyslovujeme dvěma způsoby
21 dvacet jedna jednadvacet
58 padesát osm osmapadesát
1136 tisíc sto třicet šest
2222 dva tisíce dvě stě dvacet dva
text
7.AB
21.3.2012
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (PU) ADVERBIALE
-Označují okolnosti, za kterých někdo ( po) někomu něco ( pt) dělá (př).
(Karel pomáhá sklízet zeleninu na školním pozemku tajně a v noci.
- Sděluje různé bližší okolnosti a vztahy týkající se děje
- Rozvíjí slovesa, přídavná jména a příslovce
- Bývají jím příslovce Půjdu tam večer.,
jména ( někdy připojena spojkami jak, jako, než) utíká do lesa. Utíká ke mně.
infinitiv slovesa Spěchal otevřít.
- ? různými příslovci Odpoledne výprava namáhavě postupovala džunglí k horám.
Výprava postupovala
(kdy?) (jak?) (kudy?) (kam?)
Odpoledne namáhavě džunglí k horám
Rozdělení PU
Místa (PUM)
-? kde, odkud, kudy, kam…. Vrátili se z výletu. Doma pomáhá….
Marek svědkem krádeže
Já jsem toho zloděje viděl.
Kdejsi přesně stál? Stál jsem na rohu.Odkud ten člověk vyšel? Vyběhl z obchodu. Kampotom zamířil? Zamířil přímo na náměstí.Viděl jsi, kudy se potom dal? Utíkal průchodem pryč.
Času (PUČ)
-? Kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často dnes přišel, v noci spí, brzy budu hotov
Způsobu (PUZ)
-? Jak? Jakým způsobem? Vypadáš dobře, nemožně se tváříš. Práce mu šla rychle
Míry (PUmíry)
- ?jak hodně? Do jaké míry? Velmi pršelo, téměř neslyšela, …
Příčiny (PUpříč.)
- ? proč, z jaké příčiny/důvodu, nač, k čemu ( příčinou rozumíme to, co děj způsobilo-co mu předcházelo)
- Pro nemoc zavřeno ( nemoc předcházela zavření obchodu), skákal radostí
Účelu ( PUúč.)
-? Proč, za jakým účelem ( účel je to, čeho máme dějem dosáhnout- co následuje)
- Odjel se léčit do lázní ( nejdříve odjel do lázní a pak se tam léčil), šla na borůvky, malujeme pro radost, Dívky jely na nákup
Podmínky (PUpodm.)
-? Kdy, za jaké podmínky
- obrať při požáru, řeknu to i v tvé nepřítomnosti, při dobré vůli se určitě dohodneme
PřípustkY (PUpříp.)
-? I přes co, přes jakou skutečnost, navzdory čemu
- udělal to navzdory všem, přijdu přes zákaz
__________________________________________________________________________________________________
20.3.2012
PŘEDMĚT (PT)- OBJEKT
- Vždy doplňuje sloveso nebo přídavné jméno
- ?- pádové otázky, mimo 1.p a 5.p.
- Je vyjádřen - podstatným jménem- Odmítal poslušnost.
-zájmenem- Podívej se na mě.
-infinitivem- Jsem ochoten tam přijít.
Pozor!!! Po způsobových a fázových slovesech je infinitiv součástí přísudku!!!!
- Rozvíjí ho další členy - PKS- Odmítal veškerou poslušnost.
-PKN-Odmítal poslušnost matce.
předmět v infinitivu - PT-Jsem ochoten tam přijít s přáteli.
- PU- Jsem ochoten tam přijít.
Ivana píše Petr se zajímá Babička se bojí
(co?) (o co?) (čeho?)
dopis. o psy. bouřky.
Hana se vysmála Všichni mluvili Opravář otočil
(komu?) ( o čem?) ( čím?)
Aleně. o fotbale. kohoutkem.
Eva dala Jakub požádal
(komu?) (co?) (koho?) (o co?)
Janě dárek. Štěpána o pomoc
Najděte v textu předměty. Řekněte, kterým slovním druhem jsou vyjádřeny a v kterém jsou pádě.
Stáda zeber vedou silní hřebci a staré, moudré samice. Každé stádo má sice svůj okrsek, ale s ostatními zvířaty vycházejí zebry dobře. Velmi často se například druží se žirafami. Žirafy vidí nepřítele na velkou vzdálenost, zebry zase slyší sebeslabší šelest. Zejména samci na všechno dohlížejí, bedlivě pozorují okolí a v případě nebezpečí použijí kopyta proti komukoli, kdo by ohrožoval jejich potomky. Když si hřebec sám s nepřítelem neporadí, utvoří stádo kruh a brání ohrožená mláďata společně.
Byla vždycky chtivá peněz. Sport je prospěšný zdraví. Trenér nebyl spokojený s obráncem. Jsem ti za všechno vděčný. Nejsem si vědom žádné chyby. Jsme na tebe hrdí. Slovenština je velmi příbuzná češtině. Nikdy jsme nebyl žárlivý na jeho úspěchy. Ten člověk mi byl vždycky protivný. Pes nám byl vděčný za každé dobré slovo. Všichni byli na něho zvědaví.
Rozhodněte, čím jsou podtržené větné členy.
To kolo jsem dostal od babičky k svátku. Rozbilo se ti kolo. Na zahrádce krásně voní růže. Miluješ červené růže? Dejte nám znamení, až budeme na řadě. Čekáme jen na vaše znamení.Mohutný strom na okraji lesa zasáhl při včerejší bouři blesk. Blesk proťal oblohu a v jeho světle jsme zahlédli, že se na protějším kopci vypíná mohutný strom.
Jakými větnými členy jsou infinitivy ve větách?
Stále mi odmítal vysvětlit celou situaci.
Za určitých podmínek jsem ochoten tam přijít.
Mohl bys mi to ještě jednou přečíst?
Na táboře jsme se naučili rozdělávat oheň i v dešti.
Jeho snaha vyniknout byla korunována úspěchem.
Bylo by krásné prožít dovolenou na pustém ostrově.